Ve své praxi se setkávám s pravidelně se opakujícími dotazy k přiznání fyzických osob. Pojďme si na ně odpovědět.
1. Kdy musím podávat přiznání?
Daňové přiznání nemusíte podávat v těchto případech:
- máte příjmy pouze ze zaměstnání a celý rok jste měl příjmy jen od jednoho zaměstnavatele a zároveň jste u zaměstnavatele podepsal prohlášení poplatníka (růžový papír),
- během roku jste v jednom zaměstnání pracovní poměr skončil a nastoupil v jiném zaměstnání a zároveň jste u všech zaměstnavatelů podepsal prohlášení poplatníka (růžový papír),
- kromě pracovního poměru máte příjmy pouze na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, kde je vám srážena daň, a nechcete vracet daň sraženou z DPP (nepodepsal jste u DPP prohlášení poplatníka). Pokud ale chcete vrátit sraženou daň z dohody o provedení práce, je potřeba podat daňové přiznání, kde uvedete příjmy z pracovního poměru a dohody o provedení práce na základě potvrzení od zaměstnavatele,
- máte pouze osvobozené příjmy – důchody, peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, podporu v nezaměstnanosti apod.,
- máte roční příjmy nižší než 15 000 Kč a zároveň nemáte ztrátu – tento limit platí pro přiznání za rok 2022. Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky na 50 000 Kč – tato částka se použije až od přiznání za rok 2023,
- kromě příjmů za zaměstnání máte další příjmy (z podnikání, z nájmu, z kapitálového majetku, ostatní příjmy) nižší než 6 000 Kč za rok – tento limit platí pro přiznání za rok 2022. Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky na 20 000 Kč – tato částka se použije až od přiznání za rok 2023,
- chcete uplatnit dar poskytnutý na pomoc Ukrajině prostřednictvím organizace se sídlem v ČR nebo poskytnutý Velvyslanectví Ukrajiny v České republice na zveřejněný účet č. 304452700/0300.
Přiznání musíte podat:
- máte současně více pracovních poměrů nebo pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti,
- vždy, když vykazujete daňovou ztrátu bez ohledu na výši příjmů,
- kromě příjmů ze zaměstnání máte další příjmy vyšší než 6 000 Kč (z podnikání, z nájmu, z kapitálového majetku, ostatní příjmy) – tento limit platí pro přiznání za rok 2022. Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky na 20 000 Kč – tato částka se použije až od přiznání za rok 2023,
- máte roční příjmy podléhající zdanění vyšší než 15 000 Kč – tento limit platí pro přiznání za rok 2022. Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky na 50 000 Kč – tato částka se použije až od přiznání za rok 2023,
- předčasně jste ukončil životní pojištění nebo penzijní připojištění,
- chcete uplatnit dar poskytnutý na pomoc Ukrajině a darovaný přímo osobě nebo organizaci se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny s výjimkou daru poskytnutého Velvyslanectví Ukrajiny v České republice.
§ 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů:
„(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč (50 000 Kč od 2023), pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč (50 000 Kč od 2023), ale vykazuje daňovou ztrátu.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč (20 000 Kč od 2023). Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.“
2. Musím podávat přiznání, když jsem byl zaměstnán v zahraničí?
Pokud jste měl pouze příjmy ze zaměstnání v zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění, nemáte povinnost podávat přiznání. Jde o příjmy ze zaměstnání ve státě, se kterým má Česká republika podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Přehled platných smluv o zamezení dvojího zdanění najdete na stránkách Ministerstva financí. V ostatních případech máte povinnost přiznání podat. Český daňový rezident uvádí v přiznání všechny své celosvětové příjmy.
§ 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů:
„…Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění…“
a § 38f odst. 4:
„Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, plynoucí poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, ve kterém je taková činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem České republiky nebo daňovým nerezidentem, a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 1.“
3. Prodal jsem nemovitost musím příjmy zdanit?
Příjmy z prodeje nemovitosti jsou osvobozeny od daně při splnění některé z těchto podmínek:
- prodávající měl v prodávané nemovitosti bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem a zároveň neměl majetek zahrnutý v obchodním majetku a od vyřazení z obchodního majetku uplynulo více než 2 roky (platí pouze pro příjmy z prodeje rodinného domu, bytové jednotky) nebo
- použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby a zároveň neměl majetek zahrnutý v obchodním majetku a od vyřazení z obchodního majetku uplynulo více než 2 roky (platí pouze pro příjmy z prodeje rodinného domu, bytové jednotky) nebo
- doba mezi nabytím a prodejem nemovitosti přesáhla 10 let (platí pouze pro nemovitosti, které byly nabyty 1. 1. 2021 a později. U nemovitostí, které byly nabyty do 31. 12. 2020, platí lhůta 5 let) a zároveň neměl majetek zahrnutý v obchodním majetku a od vyřazení z obchodního majetku uplynulo více než 10 let. Pokud nemovitost prodává dědic, který ji zdědil po manželovi nebo příbuzném v přímé řadě (děti, vnoučata, rodiče, prarodiče), počítá se i doba, po kterou vlastnil nemovitost zemřelý příbuzný. Toto osvobození platí pro všechny druhy nemovitostí.
Pokud není splněna podmínka pro osvobození, zdaňuje se prodej nemovitosti jako ostatní příjem podle § 10. Pokud je prodávaná nemovitost součástí obchodního majetku, zdaňuje se jako příjem z podnikání podle § 7. Ke snížení příjmů dle § 10 lze uplatnit pouze skutečné výdaje v prokázané výši (nelze uplatnit paušální výdaje), např. nákupní cenu nemovitosti, náklady spojené s prodejem – odměna realitní kanceláři, odměna za znalecký posudek, právní a daňové poradenství v souvislosti s prodejem nemovitosti apod.
§ 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona o daních z příjmů:
„(1) Od daně se osvobozuje
a) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z
1. prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,
3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,
b) příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z
1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,
2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí,
3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od takového vyřazení,
4. prodeje práva stavby nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby.“
4. Prodal jsem auto. Musím zdanit příjem?
Od daně je osvobozen prodej auta, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesahuje 1 rok a zároveň nebylo zařazeno v obchodním majetku a od jeho vyřazení uplynulo více než 5 let.
Auto, které nebylo v obchodním majetku, ale není ve vlastnictví prodávajícího více než rok, se zdaňuje jako ostatní příjem podle § 10. Pokud je příjem z prodeje (nikoliv zisk) nižší než 30 000 Kč, je příjem osvobozen od daně a není nutné podávat přiznání. Základem daně je příjem snížený o skutečné prokázané výdaje, např. o nákupní cenu auta. Pokud je prodejní cena nižší než nákupní, tj. základem daně je ztráta, považuje se za základ daně nula.
Auto, které je v okamžiku prodeje součástí obchodního majetku podnikatele, se zdaňuje jako příjem z podnikání podle § 7. Pokud podnikatel uplatňuje paušální výdaje, uplatní u prodeje obchodního majetku paušál 30 %, maximálně 600 000 Kč (§ 7 odst. 7 písm. c).
Příjem z prodeje auta vyřazeného z obchodního majetku v kratší době než 5 let před prodejem se zdaňuje jako ostatní příjem podle § 10. Uplatnit lze pouze skutečné výdaje, např. nákupní cenu auta, a to až do výše příjmů z prodeje.
§ 4 odst. 1 písm. c) bod 2. a 3. zákona o daních z příjmů:
„(1) Od daně se osvobozuje
c) příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje
2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,
3. movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku.“
5. Ukončil jsem předčasně životní pojištění nebo penzijní připojištění. Musím něco zdanit?
Pokud jste si uplatňoval v minulých letech platby životního pojištění nebo penzijního připojištění jako nezdanitelnou částku daně – snižoval jste si daňový základ o placené životní pojištění, resp. penzijní připojištění, máte povinnost dodanit zpětně uplatněné odpočty, tj. částku, o kterou byl v minulosti snižován základ daně. A to za všechny roky, kdy bylo pojištění uplatněno, až 10 let zpětně. Uplatněné odpočty na životní pojištění nebo penzijní připojištění se zdaňují jako ostatní příjem podle § 10 a nelze k nim uplatnit žádné výdaje. Uplatněné odpočty a odstupné se zdaňují v přiznání za rok, ve kterém došlo k předčasnému ukončení. Samotné vyplacené odbytné se nezdaňuje.
§ 15 odst. 5 a 6 zákona o daních z příjmů:
„…Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.“
„…Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.“
V případě předčasného ukončení životního pojištění musí navíc poplatník – zaměstnanec zdanit ještě příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění a má v tomto případě povinnost podat přiznání dle § 38g odst. 5:
„(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.“
§ 6 odst. 9 písm. p) odst. 3:
„…Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele; tento příjem není příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti; zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl.“
6. Mohu uplatnit paušální výdaje, když mám příjmy vyšší než 2 miliony Kč?
Limit se týká výdajů, nikoliv příjmů. Příjmy může mít poplatník s paušálními výdaji libovolně vysoké. Omezena je pouze výše výdajů. A to dle limitů uvedených v § 7 odst. 7 ZDP:
„(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši
a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.“
Příklad: Bude-li mít poplatník volnou živnost, uplatňuje výdaje 60 %. Při příjmech 1 milion Kč jsou výdaje 60 %, tj. 600 000 Kč, při příjmech 2 miliony Kč jsou výdaje 60 %, tj. 1 200 000 Kč, při příjmech 3 miliony Kč jsou výdaje 1 200 000 Kč, tedy již ne celých 60 % ze 3 milionů Kč, tj. 1 800 000 Kč, ale pouze maximální výdaj 1 200 000 Kč atd.
7. Loni jsem měl paušální výdaje a teď chci skutečné. Musím to nějak hlásit na finanční úřad?
Změnu z paušálních výdajů na skutečné nebo obráceně nemá poplatník povinnost oznamovat finančnímu úřadu.
Při přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje musí poplatník podat dodatečné daňové přiznání za předchozí rok a zvýšit základ daně o pohledávky, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a zaplacené zálohy. Úhrada závazků z předchozího období (kdy byl použit paušál) bude v dalším období v daňové evidenci nedaňový výdaj. Závazky se nedodaňují v dodatečném přiznání. Pouze se vyloučí jako nedaňové výdaje v roce, ve kterém jsme přešli na daňovou evidenci.
Při přechodu z daňové evidence na paušální výdaje musí poplatník zvýšit základ daně o pohledávky, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, zásoby na skladě a zákonné rezervy.
Zároveň můžete snížit základ daně o závazky, které by při úhradě byly daňovým výdajem.
Pokud budou dodaněné pohledávky uhrazeny v dalším roce, nebudou se již v daném roce počítat jako zdanitelné příjmy.
Základ daně neupravujeme o přijaté ani o zaplacené zálohy.
§23 odst. 8 zákona o daních z příjmů:
„(8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, ukončení nájmu nebo zahájení likvidace, se upraví
b) u poplatníků uvedených v § 2
2. pokud vedou daňovou evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv;22a) přitom úplata z finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo do ukončení nájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z nájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši,
3. v případech, kdy poplatník uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo podle § 9 odst. 4, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)].
Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9), a činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,(§ 7) nebo nájem (§ 9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence nebo zahájení vedení záznamů o příjmech a výdajích. Stejným způsobem postupuje osoba spravující pozůstalost při skončení řízení o pozůstalosti. Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo; v tomto případě se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo.“
8. Můžu si uplatnit úroky z hypotéky na byt, který pronajímám?
Podmínkou pro uplatnění nezdanitelné částky daně podle § 15 odst. 3, tj. úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření, je, že nemovitost neslouží k podnikání ani nájmu, ale k bydlení poplatníka. Pokud nemovitost slouží částečně k bydlení a částečně k podnikání nebo nájmu, uplatňují se úroky v poměrné výši. Ta se určí podle poměru podlahové plochy určené k bydlení a podlahové plochy určené k podnikání nebo nájmu.
Je-li nemovitost používána výhradně k nájmu, lze úroky z hypotéky na její pořízení uplatnit jako skutečné výdaje u příjmů z nájmu dle § 9, pokud poplatník používá u příjmů z nájmu skutečné výdaje. Uplatňuje-li poplatník u příjmů z nájmu paušální výdaje, úroky z hypotéky na pronajímanou nemovitost v přiznání nijak nezohlední.
§ 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů:
„(3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.“
9. Kde najdu tiskopisy?
Vyhýbejte se tiskopisům z internetu, u kterých nejste schopni sami zkontrolovat jejich věrohodnost. Pro daňové přiznání doporučuji oficiální tiskopisy vydávané finanční správou ze stránek www.mojedane.cz. Přiznání k dani z příjmů lze přímo ze stránek podat elektronicky (vždy si uložte opis podaného přiznání a potvrzení o podání) nebo vytisknout a odevzdat v papírové podobě.
On-line formulář sociálního pojištění je k dispozici na stránkách www.cssz.cz. Zde najdete ePortál, kde je tiskopis Přehled OSVČ, který lze také přímo podat nebo vytisknout.
Přehledy OSVČ pro příslušné zdravotní pojišťovny najdete na stránkách příslušné zdravotní pojišťovny – www.vzp.cz, www.cpzp.cz, www.ozp.cz, www.zpmvcr.cz, www.vozp.cz atd.
10. Musím podávat přiznání elektronicky?
Povinnost podávat přiznání k dani z příjmů elektronicky mají fyzické osoby, které mají zřízenou datovou schránku povinně ze zákona. Od 1. 1. 2023 jsou ze zákona zřizovány datové schránky podnikajícím fyzickým osobám.
§ 72 odst. 6 daňového řádu:
„Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání učinit pouze elektronicky podle odstavce 2 písm. c), a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1; při tom se nepřihlíží k datové schránce fyzické osoby podle jiného právního předpisu, kterou lze znepřístupnit na žádost.“
Fyzická osoba, která si datovou schránku zřídila dobrovolně, nemá povinnost podávat přiznání elektronicky.
Pokud fyzická osoba – podnikatel podá přiznání papírově předtím, než je jí zřízena datová schránka podnikající fyzické osoby, jedná se o platná podání. Poté, co je podnikateli zřízena datová schránka podnikající fyzické osoby, musí podávat přiznání elektronicky.
Podá-li poplatník přiznání elektronicky po 3. 4. 2023, platí pro něj prodloužená lhůta pro podání přiznání a platbu daně za rok 2022 do 2. 5. 2023. Pro využití prodloužené lhůty je možné využít jakoukoliv zákonnou formu elektronického podání, tj. prostřednictvím datové schránky nebo na portálu www.mojedane.cz s ověřením datovou schránkou, elektronickým podpisem, identitou občana vč. bankovní identity nebo i odeslání bez ověření a následně do 5 dnů je potřeba doručit na finanční úřad vytištěné a podepsané potvrzení – potvrzení se zobrazí po odeslání elektronicky bez ověření.
Autor obrázku Ana Municio, zdroj Unsplash
