Vybírat zaměstnanecké benefity lze podle různých kritérií. Pro menší zaměstnavatele je ale často nejdůležitější, aby byl benefit daňově co nejvýhodnější jak pro něj, tak pro zaměstnance. Jaké benefity jsou tedy nejvýhodnější z pohledu daní? Pojďme si je představit seřazené od těch nejvýhodnějších po méně výhodné.
Odborný rozvoj zaměstnanců
Nepeněžní plnění na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad. Na straně zaměstnance jde o příjem osvobozený od zdanění a odvodů pojistného. A to bez jakéhokoliv finančního limitu. Může jít i o prohlubování (např. odborná školení a kurzy, i dlouhodobé, kurzy soft skills apod.) nebo zvyšování kvalifikace (vysoká škola příslušného odborného zaměření, řidičské oprávnění, odborné zkoušky, např. na řízení vysokozdvižného vozíku), pokud souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Podmínky pro uplatnění
- Nepeněžní forma – fakturu za vzdělávání musí hradit přímo zaměstnavatel, nelze ji zaměstnanci proplatit. Fakturační údaje na faktuře za vzdělání musí být na zaměstnavatele, nikoliv na jméno zaměstnance – zaměstnanec může být uveden jako účastník kurzu, nikoliv ten, kdo ho hradí. Nelze uplatnit u kurzů hrazených částečně úřadem práce výhradně jako rekvalifikace, kdy je v podmínkách příspěvku uvedeno, že kurz musí hradit účastník a příspěvek zaměstnavatele není možný. U kurzů hrazených částečně z dotací od úřadu práce předem zjistit podmínky.
- Odborný rozvoj musí souviset s předmětem činnosti zaměstnavatele. Musí odpovídat pracovní náplni nebo činnosti zaměstnance na pracovišti. Nesmí sloužit pouze jako koníček pro zaměstnance, např. výuka jazyků, které nejsou na pracovišti nijak potřeba k činnosti zaměstnavatele a slouží pouze pro rekreační účely zaměstnance.
- Podmínky pro vznik nároku u zaměstnavatele musí být upraveny písemně – ve smlouvě (pracovní, dodatku k pracovní smlouvě nebo speciální smlouvě) nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, a to včetně výše příspěvku. Pozor na zákaz diskriminace mezi zaměstnanci.
- Osvobození se týká pouze nákladů zaměstnavatele na odborný rozvoj, nevztahuje se na případné další náklady, např. na dojíždění nebo náhradu mzdy nebo výdělku.
Daňové dopady
- U zaměstnavatele – daňový náklad bez finančního limitu.
- U zaměstnance – osvobozeno od zdanění a odvodů pojistného bez limitu.
Příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na daňově podporované produkty spoření na stáří
U zaměstnance je osvobozen od zdanění příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na daňově podporované produkty spoření na stáří nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. U zaměstnavatele se jedná o daňový náklad.
Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí
- penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
- doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
- penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
- soukromé životní pojištění,
- dlouhodobý investiční produkt (DIP).
Paragrafy 15a až 15c zákona o daních z příjmů upravují přesné podmínky pro daňovou uznatelnost jednotlivých produktů. Tyto konkrétní podmínky zpravidla znají i poskytovatelé daňově podporovaných produktů spoření na stáří. Největší obezřetnost je potřeba v případě příspěvků na soukromé životní pojištění.
Podmínky pro uplatnění
- Příspěvek musí být zaměstnanci poskytnut na zákonem upravené daňově podporované produkty spoření na stáří nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče a za zákonných podmínek.
- Příspěvek zaměstnavatele musí být sjednán u poskytovatele produktu a uhrazen na účet a s platebními údaji určenými pro platbu zaměstnavatele. Pokud by platby byly uhrazeny na účet pro příspěvky účastníka (zaměstnance), nebudou splněny podmínky pro osvobození.
- Při předčasném ukončení produktu musí zaměstnanec zpětně dodanit ve svém daňovém přiznání příspěvky zaměstnavatele za 10 bezprostředně předcházejících roků.
- Podmínky pro vznik nároku u zaměstnavatele musí být upraveny písemně – ve smlouvě (pracovní, dodatku k pracovní smlouvě nebo speciální smlouvě) nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, a to včetně výše příspěvku. Pozor na zákaz diskriminace mezi zaměstnanci.
Daňové dopady
- U zaměstnavatele – daňový náklad bez finančního limitu.
- U zaměstnance – osvobozeno od zdanění a odvodů pojistného do limitu 50 000 Kč – limit se posuzuje podle příspěvků připsaných zaměstnanci u poskytovatele daňově podporovaného produktu spoření na stáří – rozhoduje datum připsání platby, ne za jaké období příspěvek je. Limit se sčítá za všechny produkty dohromady. Pokud tedy zaměstnavatel přispívá zaměstnanci současně na DIP i penzijní připojištění, platí limit 50 000 Kč za oba produkty dohromady. Ne pro každý zvlášť.
Stravování zaměstnanců
Příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na stravování může být poskytnut jak nepeněžní formou (závodní stravování, stravenka), tak i peněžní formou (stravenkový paušál). V současnosti mají obě formy stejnou daňovou úpravu a žádná z nich není z pohledu daní výhodnější. Je proto jedno, jestli zaměstnanci poskytujeme stravenky nebo stravenkový paušál. Příspěvek na stravování jeu zaměstnance osvobozen za podmínky, že zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. Pokud zaměstnanec čerpá stravné na služební cestě, nelze mu současně poskytnou osvobozený příspěvek na stravování. Zaměstnanec si ani sám nemůže zvolit příspěvek na stravování místo stravného na služební cestě, a to ani pokud je to pro něj výhodnější. Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci, který čerpá stravné na služební cestě, ještě navíc příspěvek na stravování (a je jedno jestli formou stravenky, stravenkového paušálu, nebo přímo oběda), nebude tento příspěvek na stravování u zaměstnance osvobozen od zdanění. Příspěvek není osvobozen, pokud zaměstnanec neodpracuje 3 hodiny, např. odpracuje méně nebo neodpracuje z důvodu dovolené nebo nemoci. Pokud zaměstnanec vykonával práci déle než 11 hodin bez přestávek v práci, lze mu poskytnout druhý příspěvek na stravování v rámci jednoho dne. Osvobození příspěvku na stravování má zákonný limit ve výši 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Jelikož je limit osvobozen od výše stravného na služební cestě, tak se každý rok mění. Pro rok 2025 je limit 123,90 Kč za den. Od 2026 platí vyšší limit 129,50 Kč za odpracovanou směnu. Pokud příspěvek přesáhne tuto hranici, podléhá u zaměstnance zdanění a pojistnému.
U zaměstnavatele se jedná o daňový náklad.
Podmínky pro uplatnění
- Odpracování alespoň 3 hodin v rámci směny – nutno prokázat např. evidencí odpracované doby zaměstnance.
- Nelze poskytnout osvobozeně, pokud zaměstnanci vznikl nárok na stravné na služební cestě. Toto je nutné vhodným způsobem evidovat, např. v evidenci odpracované doby uvádět, kdy zaměstnanec byl na služební cestě a čerpal stravné.
- Limit osvobození na straně zaměstnance – ve výši 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
- Podmínky pro vznik nároku u zaměstnavatele musí být upraveny písemně – ve smlouvě (pracovní, dodatku k pracovní smlouvě nebo speciální smlouvě) nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, a to včetně výše příspěvku. Pozor na zákaz diskriminace mezi zaměstnanci.
Daňové dopady
- U zaměstnavatele – daňový náklad bez finančního limitu.
- U zaměstnance – osvobozeno od zdanění a odvodů pojistného do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin – pro rok 2025 je limit 123,90 Kč za den. Podmínka odpracování 3 hodin směny – nelze poskytnout za neodpracovanou směnu, např. z důvodu dovolené, nemoci. Nelze poskytnout, pokud zaměstnanci vznikl nárok na stravné při služební cestě.
Poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti
U zaměstnance je osvobozeno od zdanění poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti – v nepeněžní formě. Zákon nijak neomezuje, o jaké nealkoholické nápoje má jít – může jít o perlivou i neperlivou vodu, minerální vody, i ochucené, limonády, kávu, čaj, nealkoholické pivo atd.
U zaměstnavatele jde o nedaňový náklad. Pokud by zaměstnavatel poskytoval zaměstnancům neochucenou, neperlivou pitnou vodu, půjde o daňový náklad. I v případě, že bude pitnou vodu poskytovat formou balených nápojů nebo nápojů z barelů.
V tomto případě se nejedná o tzv. ochranné nápoje, jejichž poskytování je v některých profesích pro zaměstnavatele povinné ze zákona. Jde opravdu o dobrovolný benefit ze strany zaměstnavatele.
Podmínky pro uplatnění
- Musí jít o nealkoholické nápoje. A musí jít o nápoje, nikoliv potraviny.
- Musí být ke spotřebě na pracovišti – zaměstnanci si je nesmí odnášet z pracoviště pryč.
- Nepeněžní forma – musí jít o faktické poskytnutí nealkoholických nápojů jako takových. Nikoliv o peněžní příspěvek, aby si je zaměstnanci kupovali sami.
Daňové dopady
- U zaměstnavatele – nedaňový náklad. Daňovým nákladem zaměstnavatele je pouze poskytování neochucené, neperlivé pitné vody.
- U zaměstnance – osvobozeno od zdanění a odvodů pojistného bez limitu.
Jídlo k dispozici na pracovišti
Od 1. 1. 2024 došlo k výrazné úpravě některých zaměstnaneckých benefitů. Při této příležitosti vydala Finanční správa Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024. Tato informace řeší i daňové dopady různého druhu jídel, např. občerstvení poskytnutého v rámci školení nebo oběda zkonzumovaného v rámci obchodní schůzky s klientem. Kromě toho řeší rovněž daňové dopady poskytování jídla na pracovišti zaměstnancům. Dle této informace poskytnutí drobného občerstvení, potravin či pochutin, které jsou zaměstnancům v přiměřeném rozsahu k dispozici na pracovišti, není u zaměstnance předmětem zdanění. Jde např. o jídlo v ledničce (jogurty, mléko atd.), ovoce v kuchyňce, müsli, malé občerstvení na pracovních poradách (chlebíčky, zákusky, koláče, wrapy, saláty atd.), bagety, firemní svačinky, občerstvení na školeních nebo pracovních schůzkách apod.
Rovněž není předmětem zdanění u zaměstnance poskytnutí občerstvení, které nemá povahu hlavního jídla a je poskytováno v rámci pracovních porad, seminářů, workshopů a podobných pracovních událostí.
U zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad.
Podmínky, aby šlo u zaměstnance o příjem, který nezdaňuje (není předmětem daně) – převzato z Metodické informace
- Rozsah a druh potravin, které jsou zaměstnancům volně k dispozici na pracovišti, musí být v rozumné míře odpovídající výše popsanému cíli, firemní kultuře a zvolenému konceptu pracoviště – tedy vést ke spokojenosti na pracovišti, k podpoře a udržení dobrého pracovního výkonu, k vyšší produktivitě, k příjemné atmosféře na pracovišti, k rozvíjení mezilidských vztahů na pracovišti a pracovních dovedností, k budování vztahu k zaměstnavateli atd.
- Musí se jednat o takové potraviny (pochutiny), které svým charakterem nedosahují intenzity stravování a nesuplují tedy hlavní denní jídla – snídaně, obědy či večeře ve smyslu § 163 odst. 2 ZP nebo § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
- Musí se jednat o takové druhy potravin, které jsou přiměřené a v principu obvyklé z hlediska naplnění uvedeného cíle, předmětu činnosti zaměstnavatele apod. Pro úplnost je vhodné uvést, že předmět či způsob výkonu podnikatelské činnosti zaměstnavatele může hrát významnou roli u pracovního oběda, avšak rozsah a druh potravin, které jsou k dispozici zaměstnancům na pracovišti, bude tímto faktorem ovlivňován spíše omezeně.
Daňové dopady
- U zaměstnavatele – nedaňový náklad.
- U zaměstnance – při splnění výše uvedených podmínek není předmětem daně.
Účast zaměstnance na společenské akci
Poměrně nově je osvobozena u zaměstnance účast zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené. Jde např. o účast zaměstnance na vánočním večírku nebo oslavy firemních výročí, případně sportovní dny. Je potřeba si uvědomit, že předmětem osvobození je účast zaměstnance a jeho rodinného příslušníka na společenské akci, tj. nezdaňuje se zkonzumované občerstvení včetně alkoholických nápojů apod., nejde ale o osvobození případných věcných darů nebo peněžních příspěvků. V metodické informaci se rovněž dočteme, že se musí jednat o akci mimořádnou, nikoliv pořádanou pravidelně, např. každý týden. Nemůže jít také o skupinovou účast na nějaké sportovní nebo kulturní události – účast na sportovním zápase, koncertu apod.
U zaměstnavatele se však jedná o nedaňový náklad.
Podmínky, za kterých je plnění od daně osvobozeno u zaměstnance
- Pořadatelem akce musí být zaměstnavatel. Může si však najmout externího organizátora na zajištění akce.
- Kulturní a sportovní akcí není např. koncert či sportovní zápas pořádaný jiným pořadatelem, kdy zaměstnavatel hradí vstupenky.
- Musí být omezen okruh účastníků – zaměstnanci, rodinní příslušníci, případně obchodní partneři, půjde tedy v principu o akci „jen pro zvané“.
- Akce musí být obvyklá a přiměřená – musí být mimořádná, např. jednou ročně. Nelze např. akce pořádaná v exotické destinaci nebo příliš nákladná.
Daňové dopady
- U zaměstnavatele – nedaňový náklad.
- U zaměstnance – při splnění výše uvedených podmínek osvobozeno.
Vybraná nepeněžní plnění
Paragraf 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů vyjmenovává nepeněžní benefity, které lze do limitu zaměstnancům poskytnout jako osvobozené od zdanění. V tomto případě je možné benefity poskytnout nejen přímo zaměstnanci, ale i jeho rodinným příslušníkům. Limit platí vždy jeden dohromady za zaměstnance a jeho rodinné příslušníky.
Limit ve výši průměrné mzdy (pro rok 2026 ve výši 48 967 Kč, 46 557 Kč ročně ve 2025) platí na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis. Mezi zdravotní benefity patří například úhrada za očkování, zubní péči, dentální hygienu, zubní rovnátka, dioptrické brýle, fyzioterapii, pokud je poskytovaná lékařským zařízením, zboží prodávané v lékárnách, léčebné lázeňské pobyty, pokud jsou lázně lékařským zařízením a daný pobyt je léčebným pobytem atd.
Limit ve výši poloviny průměrné mzdy (pro rok 2026 ve výši 24 483,50 Kč ročně, 23 278,50 Kč ročně ve 2025) se použije v případě použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy. Mezi tyto benefity patří např. příspěvky na rekreace, wellness pobyty, relaxační pobyty v lázních, masáže neposkytované lékařským zařízením, mateřské školky, vstupenky na kulturní a sportovní akce, vstupné do bazénů, posiloven, fitness, saun, tištěné knihy včetně školních učebnic pro děti atd.
U zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad. Pokud by však došlo u zaměstnance k překročení limitu a ke zdanění, je tato nadlimitní zdaněná část daňovým nákladem zaměstnavatele.
Podmínky pro uplatnění
- Nepeněžní forma – fakturu za benefit musí hradit přímo zaměstnavatel, nelze ji zaměstnanci proplatit. Fakturační údaje na faktuře za benefit musí být na zaměstnavatele, nikoliv na jméno zaměstnance.
- Podmínky pro vznik nároku u zaměstnavatele musí být upraveny písemně – ve smlouvě (pracovní, dodatku k pracovní smlouvě nebo speciální smlouvě) nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, a to včetně výše příspěvku. Pozor na zákaz diskriminace mezi zaměstnanci.
- Musí jít o některý z výše vyjmenovaných benefitů do příslušného limitu.
Daňové dopady
- U zaměstnavatele – nedaňový náklad – do limitu pro osvobození u zaměstnance. Daňový náklad nad limit pro osvobození zaměstnance.
- U zaměstnance – osvobozeno od zdanění a odvodů pojistného do limitu daného zákonem – zdravotní benefity 48 967 Kč ročně ve 2026 (46 557 Kč ročně ve 2025), ostatní benefity 24 483,50 Kč ročně ve 2026 (23 278,50 Kč ročně ve 2025).
Bezúročné zápůjčky
Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnou bezúročnou zápůjčku až do výše jistiny 300 000 Kč. V tom případě zaměstnanci nevzniká zdanitelný příjem. Pokud by výše jistiny nebo zůstatek jistiny nesplacené zápůjčky přesáhl limit 300 000 Kč, podléhá tato nadlimitní částka zdanění u zaměstnance. Jako příjem se daní na straně zaměstnance úrok v obvyklé výši z částky jistiny přesahující 300 000 Kč. Obvyklým úrokem se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy při poskytování obdobných úvěrů občanům za podobných podmínek. Zdanění se provádí v rámci mzdy za prosinec. Výše jistiny, resp. zůstatku jistiny 300 000 Kč se neposuzuje za rok, ale za celou dobu existence zápůjčky.
Toto ustanovení se týká rovněž zápůjček poskytovaných zaměstnavatelem (s.r.o.) společníkům nebo jednatelům s.r.o. I v jejich případě nadlimitní zápůjčka podléhá zdanění u zaměstnance.
V případě bezúročné zápůjčky do limitu nevzniká zaměstnavateli žádný náklad.
Podmínky, za kterých je plnění od daně osvobozeno u zaměstnance
Výše jistiny, popř. nesplacené jistiny, do limitu 300 000 Kč – celkem, ne za rok.
Daňové dopady
- U zaměstnavatele – při splnění podmínek osvobození nevzniká žádný náklad.
- U zaměstnance – osvobozeno do limitu jistiny nebo zůstatku jistiny ve výši 300 000 Kč.
Přechodné ubytování
Jakkoliv v dnešní době vypadá možnost příspěvku zaměstnanci na přechodné ubytování lákavě, zákon stanoví přísné podmínky, za kterých je možné osvobodit příspěvek zaměstnanci na ubytování. Zároveň částka osvobození maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně je už v dnešní době extrémně nízká. Tyto skutečnosti způsobují, že nejde o benefit příliš zajímavý. Byť mezi zaměstnanci i zaměstnavateli by byl o příspěvek na ubytování zájem.
Jaké jsou tedy podmínky pro osvobození příspěvku na ubytování? Jedná se o příspěvek na přechodné ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Musí jít o přechodné ubytování v jiné obci, než ve které má zaměstnanec bydliště. Musí jít o přestěhování v souvislosti s výkonem práce, ale nesmí jít o služební cestu.
Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci byt k trvalému bydlení, je nepeněžním příjmem ke zdanění zaměstnance plná cena nájemného – zde se osvobození nepoužije. Pokud zaměstnanec platí nájem, tak rozdíl mezi úhradou a cenou nájemného.
Podmínky, za kterých je plnění od daně osvobozeno u zaměstnance
- Maximálně do částky 3 500 Kč měsíčně.
- Jedná se přechodné ubytování v souvislosti s výkonem práce, ale nejde o služební cestu.
- Obec přechodného ubytování se musí lišit od obce bydliště zaměstnance.
- Nepeněžní forma – zaměstnavatel zaměstnanci nepřispívá, ale přímo hradí nájemné nebo ubytovací poplatky.
Daňové dopady
- U zaměstnavatele – daňový náklad, pokud nárok zaměstnance vyplývá z vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo písemné smlouvy.
- U zaměstnance – osvobozeno do limitu 3 500 Kč měsíčně a při splnění dalších podmínek – nepeněžní forma, přechodné ubytování v souvislosti s výkonem práce, obec odlišná od obce bydliště zaměstnance.
Služební auto zdarma k soukromým účelům
Pokud má zaměstnanec k dispozici služební auto zaměstnavatele i k soukromým účelům, vzniká mu zdanitelný nepeněžní příjem ve výši zákonem určeného procenta z pořizovací ceny auta včetně DPH. A to ve výši:
- 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo – čisté elektroauto nebo vodíkové auto,
- 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo – hybrid,
- 1 % – v případě všech ostatních vozidel.
Minimálně 1 000 Kč měsíčně,pokud by bylo procento z pořizovací ceny nižší než 1 000 Kč. Tato částka se zaměstnanci zdaňuje měsíčně ve mzdě, a to za každý měsíc, kdy má auto k dispozici. Bez ohledu na to, zda ho skutečně k soukromým účelům použil.
Pokud zaměstnanec za použití vozidla k soukromým účelům platí, ale částka úhrady je nižší než určené procento z pořizovací ceny auta, zdaňuje se zaměstnanci rozdíl mezi úhradou a určenou částkou z pořizovací ceny.
Pokud má navíc zaměstnanec bezplatně i PHM na soukromé cesty, je potřeba mu navíc zdanit ještě příjem v podobě bezplatného využití PHM. Zákon o daních z příjmů nestanoví, jak tuto částku určit. V praxi lze vyjít např. ze spotřeby auta dle technického průkazu, ceny PHM a ujetých km na soukromé účely.
Tato úprava se týká rovněž společníků, jednatelů s.r.o. a dalších statutárů, kteří používají služební auta k soukromým účelům.
Z pohledu zaměstnavatele není potřeba krátit daňové náklady, pokud je dodaňováno zaměstnanci stanovené procento z pořizovací ceny auta. Nelze ale uplatňovat náklady na PHM za soukromé jízdy. Rovněž není možné u takového auta uplatnit paušál na dopravu. DPH na vstupu je potřeba krátit dle poměru použití k ekonomické činnosti, tj. uplatnit lze jen DPH prokazatelně použitelné k služebním jízdám. Je věcí plátce, jak tento poměr určí. V praxi se obvykle používá poměr služebních a soukromých km dle evidence jízd.
Jakým benefitům se raději vyhnout
Ne všechny benefity, byť mohou být zajímavé, jsou daňově výhodné. U některých benefitů dochází k jejich zdanění na straně zaměstnance, což dost často zaměstnanci vnímají spíše demotivačně než motivačně. U některých jde pak ještě navíc i o nedaňový náklad zaměstnavatele. Takovým benefitům je lepší se spíše vyhnout.
Peněžní příspěvky
Obecně méně výhodné jsou peněžní příspěvky (s výjimkou stravenkového paušálu). Většinou daňově fungují stejně jako mzda, tzn. zaměstnanec z nich platí daň z příjmů, sociální a zdravotní. I když pro zaměstnavatele může jít za určitých podmínek o daňový náklad, tak proplacení benefitu peněžní formou s následným zdaněním nevnímají zaměstnanci příliš motivačně. Je lepší jim poskytnou přímo osobní ohodnocení nebo peněžní prémie, než proplácet benefity peněžní formou.
Naturální mzda
Naturální mzda se zdaňuje úplně stejně jako peněžní mzda. Jsou obory, ve kterých je naturální mzda běžnou součástí odměňování, např. v zemědělství. Pokud však ve vašem oboru není naturální mzda běžná, je lepší se jí vyhnout. Může se vám stát, že zaměstnanci poskytnete něco, o co zcela nestojí, a ještě mu z jeho peněžní mzdy budete nuceni srazit odvody daní a pojistného. A to rovněž zaměstnanci obecně nehodnotí pozitivně. Místo motivace to na zaměstnance bude působit demotivačně.
Věcné dárky
Věcné dárky v podobě hmotných věcí nebo i poukázek na odběr hmotných věcí mají nejméně výhodný daňový režim, resp. jsou vyloženě nevýhodné pro obě strany. Pro zaměstnavatele představují dárky nedaňový náklad. U zaměstnance naopak jde o příjem podléhající zdanění a pojistnému. Výjimku by představovaly reklamní předměty splňující definici reklamního předmětu podle zákona o daních z příjmů. Ale řadu zaměstnanců už propiska s logem zaměstnavatele příliš neohromí. A takový dárkový koš nebo poukaz na nákup nábytku nebo elektroniky bude mít přesně ty daňově nepříjemné dopady – u zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad (dárek) a u zaměstnance bude nutné dodanění, tj. daň a pojistné z hodnoty dárku mu budou zdaněny ve mzdě.
Benefity u dohodářů
Zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce mají daňovou úpravu benefitů zcela shodnou se zaměstnanci v pracovním poměru. Lze jim tedy za stejných podmínek poskytovat příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří nebo nepeněžní benefity osvobozené od zdanění a další benefity. Určitý problém představují příspěvky na stravování. Je nutné respektovat zákonnou úpravu, že nárok na osvobození vzniká až po odpracování minimálně 3hodinové směny. Je proto nutné sledovat prokazatelně (písemně) u dohodářů odpracovanou dobu a sledovat podmínky splnění nároku.
Zároveň je potřeba připomenout, že jeden zaměstnanec má nárok vždy na jeden příspěvek na stravování. To se týká i dalších benefitů, které jsou vázány limity na osobu zaměstnance, ne na pracovní poměr. Pokud má jeden zaměstnanec u zaměstnavatele více různých pracovních poměrů, např. pracovní poměr a k tomu dohodu, platí jeden souhrnný limit. Zpravidla tedy nebude možné čerpání benefitů u zaměstnance na dohodu, který je již čerpá v rámci pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Naopak není problém, pokud zaměstnanec čerpá benefity u jiného zaměstnavatele a u nás má jen dohodu, aby čerpal podobné benefity i u nás.
V případě dohodářů je rovněž potřeba dát pozor, aby nedocházelo k obcházení zákona, např. v případě, že by výše benefitů byla neúměrně vysoká proti odměně za práci na dohodu. Benefity by neměly nahrazovat odměnu ani mzdu.
Pozor je třeba dát také na to, aby nedocházelo k diskriminaci mezi zaměstnanci. To platí i v případě dohodářů.
Benefity u jednatelů, společníků a statutárů
Stejně jako v případě dohodářů jsou z pohledu daně z příjmů za zaměstnance považováni i členové družstva, společníci společnosti s ručením omezeným, komanditisti komanditní společnosti, členové orgánu právnické osoby (jednatelé, představenstvo). Takže i oni mohou čerpat zaměstnanecké benefity za stejných daňových podmínek jako zaměstnanci v pracovním poměru. Společníci a jednatelé s.r.o. či členové představenstva mají stejné daňové podmínky na příspěvek na stravování, příspěvek na daňově podporované produkty spoření na stáří, vybrané nepeněžní benefity nebo na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele.
I v jejich případě je nezbytně nutné podmínky nároku na benefity písemně se zaměstnavatelem sjednat a upravit konkrétní podmínky a limity. Limit nemusí být dán jen konkrétní částkou, ale i odkazem na znění zákona o daních z příjmů. Např. lze sjednat, že zaměstnavatel bude jednateli přispívat na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří v maximální výši osvobozené u zaměstnance od daně z příjmů. Nebo že zaměstnavatel bude společníkovi přispívat na stravenkový paušál v maximální výši osvobozené u zaměstnance od daně z příjmů. Tím bude výše příspěvku automaticky valorizována se změnou zákona a nebude nutné dělat každý rok nový písemný dodatek.
Současně s nárokem na zaměstnanecké benefity je vhodné u společníků, jednatelů apod. písemně upravit nárok na cestovní náhrady. Ty upravuje zákoník práce pro zaměstnance v pracovním poměru. Proto automaticky neplatí pro společníky, jednatele apod., kteří vykonávají svoji činnost mimo pracovní poměr dle smlouvy o výkonu funkce uzavřené podle zákona o obchodních korporacích. Pokud mají dostávat rovněž cestovní náhrady jako stravné, kapesné nebo náhradu za použití soukromého auta na služební cestě, je nutné nárok upravit písemně a rovněž stanovit výši cestovného. To je možné upravit buď konkrétní částkou, nebo obecně „do výše maximálního cestovného osvobozeného u zaměstnance od zdanění daní z příjmů“.
Co se týče zaměstnaneckých benefitů u společníků, jednatelů apod., funguje podobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Proto je nutné v případě příspěvku na stravování (ať už peněžní, nebo nepeněžní formou) sledovat splnění podmínky odpracování minimálně 3 hodin za směnu. Proto je nutné v případě čerpání tohoto benefitu vést evidenci odpracované doby. Což není ze zákona u výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích nutné. V tomto případě si musí jednatel či společník zvážit, zda mu benefit za tuto vyšší míru administrativy stojí.
U společníků, jednatelů s.r.o. a dalších statutárů se někdy v praxi vyskytne situace, kdy si reálně sami vybírají zaměstnanecké benefity nebo nepeněžní mzdu, aniž by přemýšleli nad daňovými dopady. Jedná se například o používání služebního auta i k soukromým účelům, vybírání si peněz z s.r.o. bez řádného zdanění, např. formou výběru hotovosti z bankomatu nebo placení soukromých výdajů služební kartou zaměstnavatele s.r.o. Je potřeba si uvědomit, že u právnické osoby neexistuje nic jako nedaněná osobní spotřeba. Vždy je potřeba tyto výběry nebo útraty peněz vnímat jako zdanitelnou formu mzdy, i když třeba nepeněžní. Případně jako zaměstnanecký benefit, který podléhá stejným pravidlům zdanění a případně osvobození jako benefity pro zaměstnance. A přesně tak to bude vidět i finanční úřad při případné kontrole. Je tedy lepší si řízeně nastavit podmínky pro využívání osvobozených benefitů, než čelit dodanění včetně sankcí ze strany finančního úřadu.
Fotka od reallywellmadedesks z Pixabay
