Jste podnikatel neplátce DPH a věříte, že se vás DPH vůbec netýká? Základní informaci o DPH byste mít měli. Už proto, abyste věděli v jaké situaci musíte jako neplátce začít DPH řešit. Pojďme si říct, co by měl podnikatel neplátce vědět o DPH.
Kdy se stanu plátcem
Plátcem DPH v ČR se stanete v těchto případech:
- překročením obratu 1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců
- nabytím obchodního závodu od plátce – v praxi jde např. o situaci, kdy neplátce koupí celou fungující firmu – obchodní závod (např. e-shop) od plátce DPH
- obchodní korporace (právnická osoba podnikající) pokud na ní při přeměně (např. fúzi) přechází majetek plátce
- zahraniční podnikatel (nemá sídlo v ČR), který zasílá zboží do ČR neplátcům DPH zboží v hodnotě přesahující částku 1 140 000 Kč za kalendářní rok
- zahraniční podnikatel (nemá sídlo v ČR), který poskytuje služby s místem plnění v tuzemsku nepodnikatelům
- člen skupiny, který uskutečňuje zdanitelné plnění – skupinou se myslí skupina spojených osob, které se rozhodli pro účely DPH vystupovat pod jedním DIČ
- dědic, který pokračuje v podnikání po zemřelém plátci
- dobrovolně na vlastní žádost
V praxi je nejčastější důvod pro registraci plátce je překročení obratu a dobrovolná registrace. Ostatní důvody se týkají specifických situací, které by měl podnikatel řešit ve spolupráci s daňovým poradcem.
Naopak plátcem v ČR se nestanete při poskytování služeb nebo dodávání zboží do zahraničí vč. EU nebo při pořízení služeb nebo zboží ze zahraničí vč. EU do ČR.
Od 1.7.2017 zrušil tzv. “daňový balíček” registraci plátce z důvodu uzavření smlouvy o společnosti (dřívější sdružení podnikajících fyzických osob) s plátcem.
Jak se počítá obrat pro registraci plátce
Obrat je součet částek za uskutečněná plnění – dodání zboží nebo poskytnutí služby – s místem plnění v tuzemsku. Do obratu se počítají zdanitelná plnění, plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a Zákona o DPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
Do obratu se nepočítají plnění s místem plnění v jiném státě např. poskytování služeb podnikatelům, se sídlem v jiném státě (kromě v zákoně uvedených výjimek). Např. poskytujete-li programátorské práce obchodní společnosti se sídlem v USA nestanete se plátcem, i když překročíte obrat 1 mil. Kč a tyto plnění se do výpočtu obratu nepočítají. Poskytujete-li programátorské práce německému plátci, nestanete se plátcem, ale stanete se identifikovanou osobou.
Do obratu se počítají uskutečněná plnění, nikoliv příjem. To znamená, že není podstatné kdy a zda vůbec byly faktury uhrazeny. Podstatné je, kdy byla poskytnuta služba nebo dodáno zboží. Např. programátorské práce za srpen, fakturované 5.9. a uhrazené 1.10. se do obratu počítají v srpnu. Nepočítají se předem zaplacené zálohy. Do obratu se také nepočítá prodej dlouhodobého majetku např. prodej auta v obchodním majetku.
Do plnění se počítají plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet tj. plnění, ze kterých plátce neodvádí DPH např. dodání zboží do jiného státu EU plátci, vývoz zboží do třetí země (mimo EU), mezinárodní přeprava osob atd. U těchto plnění se stanete plátcem překročením obratu, i když budete poskytovat pouze tato plnění.
Komplikovanější situace je v případě plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Sem patří např. penzijní činnosti včetně zprostředkování, pojišťovací činnosti včetně zprostředkování, nájem nemovitých věcí (a to včetně nájmu soukromého majetku, který není považován u fyzické osoby za příjem z podnikání, ale příjem z nájmu dle § 9 Zákona o daních z příjmů), poskytování zdravotních služeb (např. lékaři) atd. Pokud půjde pouze o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně, tak se do výpočtu obratu nezahrnují. Pokud podnikatel uskutečňuje pouze tato plnění a žádná jiná např. pouze zprostředkovává pojištění, tak se plátcem nestane bez ohledu na obrat. Pokud ale zároveň poskytuje i zdanitelná plnění, tak se pro účely obratu sčítají.
Příklad: podnikatel fyzická osoba (OSVČ) se zabývá poradenskou činností v oblasti výživy. Z podnikání má obrat za 12 měsíců ve výši 500 tisíc Kč. Dále pravidelně pronajímá byt, který má v soukromém majetku a příjem zdaňuje jako příjem z nájmu (nejde o podnikání). Obrat z nájmu činí 700 tisíc Kč. Podnikatel se musí registrovat jako plátce z důvodu překročení obratu. Pokud by pouze podnikal, tak se plátcem nestane z důvodu nízkého obratu. Pokud by pouze pronajímal, tak se plátcem nestane ani kdyby překročil 1 mil. Kč, protože jde o osvobozené plnění bez nároku na odpočet.
Příklad 2: Podnikatel zabývající se zprostředkováním pojištění dosahuje obratu 2 mil. Kč za 12 měsíců. Plátcem se nestane, protože uskutečňuje pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet. Kromě toho se začne zabývat i finančním poradenstvím. Obrat z finančního poradenství činí 100 tisíc Kč za 12 měsíců. Podnikatel se musí registrovat jako plátce. Finanční poradenství je zdanitelné plnění (není osvobozené) a pro účely výpočtu obratu se zdanitelná a osvobozená plnění sčítají.
Kdy se stanu identifikovanou osobou
Neplátce podnikatel se stane identifikovanou osobou v těchto případech:
- pořídí zboží z jiného členského státu EU v hodnotě převyšující 326.000 Kč za kalendářní rok (v tomto případě jde o kalendářní rok od 1.1. do 31.12., nikoliv o 12 po sobě jdoucích měsíců)
- přijme jakoukoliv službu, dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi s místem plnění v ČR od osoby, která nemá sídlo v ČR bez ohledu na částku např. platba reklamy na Facebooku, Googlu, platba za použití zahraničního programu nebo aplikace atd. A to bez ohledu na to zda byl výdaj uplatněn jako daňový výdaj v přiznání k dani z příjmů.
V obou případech musí jít o zboží nebo službu sloužící k ekonomické činnosti. Pokud bude neplátce pořizovat zboží nebo službu k soukromým účelům identifikovanou osobou se nestane.
- poskytne službu podle § 9 odst. 1 (jedná se o většinu služeb, ale Zákon o DPH uvádí výjimky, které tam nepatří) podnikateli nebo jiné osobě povinné k dani se sídlem v EU. Ani v tomto případě není stanovená žádná částka a neplátce se stává identifikovanou osobou již od koruny.
Neplátce se může stát identifikovanou osobou dobrovolně ještě před tím než přijme popř. poskytne některé z výše uvedených plnění. Dobrovolná registrace identifikované osoby se týká také neplátce, který uskutečňuje služby v režimu MOSS. Protože do MOSS se může registrovat pouze plátce nebo identifikovaná osoba.
Více konkrétních příkladů k jednotlivým situacím najdete v článku Identifikovaná osoba v příkladech z praxe.
Kdy musím řešit MOSS
Pokud podnikatel včetně neplátce poskytne telekomunikační službu, službu rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytovanou službu osobě nepovinné k dani (tj. koncovému zákazníkovi, spotřebiteli) je místo plnění v místě příjemce služby. Pokud je tímto státem stát mimo EU, musí podnikatel ověřit v daném státě jaké má povinnosti a za jakých podmínek musí odvést DPH. Pokud je místo příjemce služeb v některém ze států EU má vždy bez ohledu na částku povinnost odvést DPH v tomto členském státě. A to i když je v ČR neplátce DPH. Odvedení DPH je možné vyřešit dvěma způsoby a je jen na konkrétním podnikateli, které možnosti dá přednost:
- v daném členském státě se zaregistruje jako plátce DPH a bude zde odvádět DPH a podávat přiznání podle místních předpisů
- v rámci EU využije možnost daň odvést prostřednictvím systému Mini one stop shop (neboli MOSS nebo také systém jednoho správního místa).
V rámci MOSS si podnikatel zvolí finanční úřad v libovolném státě EU, kde se zaregistruje do systému MOSS a přes tento FÚ zaplatí DPH a podá přiznání v EURech. FÚ se pak postará o distribuci jednotlivých částek do ostatních států. V ČR spravuje systém MOSS pro celou republiku Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. Přiznání MOSS se podává a platí čtvrtletně do 20. následujícího měsíce. Doklad zákazníkovi podnikatel vystavuje se sazbou DPH příslušného státu EU.
Mezi elektronicky poskytované služby patří např.:
- hosting webových stránek
- prodej programů, aplikací a jejich aktualizací
- prodej obrázků, textů nebo informací anebo zpřístupňování databází – sem patří např. prodej e-booků
- poskytnutí hudby, filmů nebo her, poskytnutí politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých nebo zábavních pořadů nebo událostí
- výuka na dálku – e-learning, webináře, online kurzy apod.
Kdy musím řešit registraci v jiném státě
Český podnikatel, který poskytuje služby nebo dodává zboží s místem plnění v jiném státě neplátci DPH by si měl vždy předem zjistit jestli mu nevzniká povinnost registrace DPH v tomto státě. To, že v ČR je neplátce nevylučuje, že bude muset DPH platit v jiném státě. V praxi se může jednat např. o tyto situace:
- prodáváte zboží na místním trhu neplátcům. Např. rozhodnete se prodávat vlastní výrobky na farmářském trhu v Rakousku. K dodání zboží dochází v Rakousku a zde je také místo plnění. Je potřeba si ověřit zda vám nevznikla nějaká daňová povinnost v Rakousku.
- zasílání zboží do jiného členského státu neplátcům. Příklad máte e-shop se šperky, které prodáváte především slovenským neplátcům. Zboží posíláte z ČR na Slovensko zákazníkům přes dopravce. Je potřeba zjistit jaký je limit pro zasílání zboží na Slovensko. Po jeho překročení se stáváte plátcem na Slovensku.
- poskytnutí služby spojené s nemovitostí v jiném státě.
Závěrem si dovoluji upozornit, že článek řeší nejběžnější situace, které v praxi nastávají. Neřeší všechny případy, které mohou nastat. Pokud chcete mít jistotu, že postupujete správně, domluvte si individuální daňové poradenství.
