Jak legálně snížit daně II – daňová evidence

Článek je aktualizován pro rok 2014

Přechod mezi paušálem a daňovou evidencí

Fyzická osoba nemusí otázku, jestli bude uplatňovat skutečné výdaje dle daňové evidence, nebo paušálně, vyřešit hned na začátku roku. Zákon o dani z příjmů umožňuje vést během roku daňovou evidenci a až při sestavování daňového přiznání se rozhodnout, jaké výdaje budou v přiznání použity. Pokud jsme však v předchozím roce používali jiný způsob stanovení výdajů, než chceme použít letos, je třeba podat dodatečné daňové přiznání za předchozí rok a provést následující úpravy základu daně (viz §23 odst. 8 Zákona o dani z příjmů, dále jen ZDP). Tyto úpravy se uvádějí do Přílohy č. 1 tabulky E:

Při přechodu z daňové evidence na paušální výdaje (viz §23 odst. 8 písm. b bod 2. ZDP):

Zvýšit základ daně o pohledávky, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (kromě pohledávek uvedených v §24 odst. 2 písm. y – jde např. pohledávky za dlužníky jejichž majetek je postižen exekucí, dlužník zemřel nebo zanikl bez právního zástupce, je v úpadku, byl zrušen konkurz pro nedostatek majetku a pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení), zásoby na skladě a zákonné rezervy.
Snížit základ daně o závazky, které by při úhradě byly daňovým výdajem.
Pokud budou dodaněné pohledávky uhrazeny v dalším roce, nebudou se již v daném roce počítat jako zdanitelné příjmy.
Základ daně neupravujeme o přijaté ani o zaplacené zálohy.

Při přechodu z paušálních výdajů na daňovou evidenci (viz §23 dost 8 písm. b bod 3. ZDP):

Zvýšit základ daně o zásoby na skladě (pokud jsou evidovány), pohledávky, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (kromě pohledávek uvedených v §24 odst. 2 písm. y – jde např. o pohledávky za dlužníky, jejichž majetek je postižen exekucí, dlužník zemřel nebo zanikl bez právního zástupce, je v úpadku, byl zrušen konkurz pro nedostatek majetku a pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení) a zaplacené zálohy.
Úhrada závazků z období přechozího období (kdy byl použit paušál) bude v dalším období v daňové evidenci nedaňový výdaj. Závazky se nedodaňují v dodatečném přiznání. Pouze se vyloučí jako nedaňové výdaje v roce, ve kterém jsme přešli na daňovou evidenci.

Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku – §24 odst. 2 písm. zn.)

Tímto odstavcem potěším všechny tvůrce webových stránek a e-shopů a jejich zákazníky, kteří vedou daňovou evidenci.

Zatímco při pořízení dlouhodobého hmotného majetku (cena pořízení vyšší než 40.000 Kč, doba použitelnosti delší než 1 rok – viz §26 odst. 2 ZDP) nelze pořizovanou věc uplatnit jako daňový výdaj a je nutné předmět zařadit do majetku a odpisovat. U dlouhodobého nehmotného majetku (vstupní cena vyšší než 60.000 Kč, doba použitelnosti delší než 1 rok – viz §32a odst. 1 ZDP) v daňové evidenci lze celý výdaj uplatnit jako daňový v roce pořízení.

Nehmotným majetkem se rozumí nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek podle Zákona o účetnictví. Za nehmotný majetek jsou považovány i webové stránky či e-shopy. Pokud tedy zvažujete, zda investovat vyšší částku do nových webových stránek či e-shopu letos, nebo až za rok, podívejte se, jak Vám vycházejí daně.

Výdaje na pomoc formou nepeněžního plnění k odstraňování následků živelních pohrom – §24 odst. 2 písm. zp.)

Pořídili jste z podnikatelských peněz vysoušeče na odstranění následků letošních povodní? Celý výdaj můžete bez finančních limitů uplatnit jako daňový výdaj. Tento dar se pak již podruhé neuplatňuje jako nezdanitelná částka daru. Na rozdíl od jiných darů zde však nefigurují finanční limity ani podmínky, komu plnění poskytovat.

Poznámka: tato informace se týká povodní v roce 2013. Ustanovení o výdajích na odstraňování následků živelních pohrom je však platné.

Paušální výdaj na dopravu – §24 odst. 2 písm. zt.)

Používáte k podnikání automobil, ale nevedete knihu jízd? Zákon o dani z příjmů umožňuje u maximálně 3 aut uplatnit výdaje paušálem. Za takovýto automobil musí být hrazena silniční daň. Uplatnit lze paušální výdaj ve výši 5.000 Kč za každý měsíc, ve kterém byl automobil celý měsíc použit výhradně k podnikání. Pokud byl kromě podnikání automobil použit i soukromě, lze uplatnit výdaj ve výši 4.000 Kč za každý měsíc. Při použití paušálních výdajů nelze jako daňový výdaj uplatnit výdaje na PHM a parkovné (včetně pronájmu parkovacího stání). Naopak lze uplatnit výdaje na opravy a udržování, odpisy, mytí auta apod. Pokud je vozidlo používáno i soukromě, ostatní výdaje lze uplatnit pouze v poměrné výši 80% (viz §25 odst. 1 písm. x). Použití výdajového paušálu neomezuje možnost uplatnění odpočtu DPH u plátců DPH. V případě současného použití auta i pro soukromé účely je třeba DPH na vstupu krátit a to v poměru soukromých a služebních kilometrů. Zákon nestanoví pro účely DPH nutnost vést knihu jízd a ponechává na poplatníkovi způsob prokázání použití vozidla pro ekonomickou činnost . Pokud je vozidlo používáno výhradně k podnikání, je možné uplatnit DPH na vstupu v plné výši i při použití výdajového paušálu na dopravu.

Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí – §24 odst. 4

Splátky u tzv. finančního leasingu jsou daňovým výdajem v plné výši v okamžiku zaplacení, pokud jsou splněny tyto podmínky:

doba nájmu činí minimálně stejnou dobu jako doba odpisování, např. u automobilů 5 let
po skončení doby nájmu dojde k převodu vlastnických práv k předmětu nájmu na nájemce a prodejní cena je nižší než zůstatková cena při rovnoměrném odpisování
předmět je zahrnut do obchodního majetku nájemce – ten ho již neodpisuje – odepsal ho pronajímatel, tj. leasingová společnost

V praxi se často plete finanční leasing a pořízení na úvěr. Daňové dopady jsou u každého jiné. Je tedy třeba důkladně prozkoumat smlouvu.

Akontaci u finančního leasingu je třeba rozpočítat na celou dobu trvání leasingu a uplatnit každý rok poměrnou část. Např. u automobilu 1/5 akontace každý rok.

Auto na úvěr

V současné době je častějším způsobem pořízení automobilu úvěr. Kupující se stává vlastníkem automobilu (pokud není ve smlouvě sjednáno omezení vlastnictví) a může automobil odepisovat. Kupující si může jako daňový náklad uplatňovat zaplacené úroky z úvěru a pojistné automobilu. Splátka jistiny je nedaňový výdaj.

Pořízení zásob, drobného majetku, reklamních předmětů apod.

Pořízení zásob je v daňové evidenci daňovým výdajem v okamžiku zaplacení bez ohledu na to, kdy budou spotřebovány nebo prodány. Je tedy možné se zásobit materiálem či zbožím třeba na několik let dopředu. Důležité je zaplatit za zboží a materiál do konce roku.

Dále je možné nakoupit kancelářské potřeby, drobný hmotný majetek do 40.000 Kč – počítače a další IT techniku, přístroje a zařízení, kancelářské vybavení apod.

Reklamní předměty jsou daňovým nákladem, pokud je splněna podmínka ceny do 500 Kč bez DPH, předmět není předmětem spotřební daně kromě tichého vína (tiché víno je nešumivé) a je označen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby – viz §25 odst. 1 písm. t).

Zaplacené zálohy

Za daňový výdaj jsou také považovány zaplacené zálohy na plnění související s podnikáním, s výjimkou záloh na pořízení dlouhodobého majetku. Zálohy na pořízení dlouhodobého majetku jsou považovány za nedaňový výdaj. Je tedy možné zaplatit zálohy na plnění, které bude čerpáno až v dalším roce. U právnických osob (např. s. r. o.), které vedou účetnictví, jsou přijaté zálohy pouze rozvahovou položkou. Dokud nedojde k poskytnutí služby či prodeji zboží, nemusí právnická osoba zdaňovat. Je tedy výhodné poskytovat zálohu fyzickou osobou právnické osobě. Je třeba se však mít na pozoru před účelovým poskytnutím zálohy před koncem roku, pokud poskytovatel zálohy nemá v úmyslu zboží či služby odebrat a v dalším období dojde k vrácení zálohy.

Předplatné

Předplatné, pokud souvisí s podnikáním, je v plné výši v daňové evidenci výdajem v okamžiku zaplacení bez ohledu na to, k jakému období se vztahuje. Lze tedy zaplatit předplatné na několik let dopředu. V praxi je možné předplatit například odbornou literaturu, domény a hosting webu, reklamu a inzerci, ale i některé další služby.

Cestovné OSVČ a spolupracujících osob – §24 odst. 2 písm. k)

OSVČ může uplatňovat výdaje při pracovní cestě podobně jako zaměstnanec. Stejně jako zaměstnanec musí pro uplatnění cestovních výdajů vytvořit vyúčtování služební cesty.

Pro OSVČ platí jiné sazby tuzemského stravného. Pro rok 2014 činí – viz vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 435/2013 Sb. §3:

102 Kč až 123 Kč (trvá-li pracovní cesta více než 12 hodin, maximálně však 18 hodin)

160 Kč až 191 Kč (trvá-li pracovní cesta více než 18 hodin)
tuzemské stravné u služební cesty kratší než 12 nelze u OSVČ uplatnit

Náhrady za použití soukromého vozidla nezahrnutého do obchodního majetku při podnikání činí 3,70 Kč za km, u jednostopých vozidel 1 Kč/km. Náhrady za pohonné hmoty lze uplatnit stejně jako u zaměstnanců, tj. buď v prokázané výši dle účtenky nebo podle stanovených průměrných cen. Pro rok 2014 to je – viz § 1 a 4 vyhlášky 435/2013 Sb.:

35,70 Kč pro benzin natural 95 oktanů

37,90 Kč pro benzin natural 98 oktanů

36,00 Kč pro naftu

Náhrady za PHM se počítají podle průměrné spotřeby dle technického průkazu a kilometrů ujetých na služební cestě. Na soukromé auto nelze uplatňovat žádné další výdaje paušální ani skutečné. Zároveň je třeba za toto vozidlo zaplatit silniční daň a to v měsících, kdy bylo použito k podnikání, resp. ke služební cestě.

Zahraniční stravné přísluší OSVČ ve stejné výši jako zaměstnancům, tj.:

1/3 základní sazby, jestliže pracovní cesta trvá 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud vznikne za cestu na území ČR právo na tuzemské stravné