Kontrolní hlášení. Co to je? Jak na něj?

Od 1.1.2016 mají všichni plátci DPH povinnost podávat kontrolní hlášení. Co to je? Koho se kontrolní hlášení týká? Jak na něj?

Koho se týká kontrolní hlášení?

Všech plátců daně z přidané hodnoty (DPH) – fyzických i právnických osob. Bez ohledu na velikost, výši obratu apod. Kontrolní hlášení nepodávají neplátci DPH ani identifikované osoby. Kontrolní hlášení také není povinen podávat plátce, který uskutečňuje výhradně plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet.

Od kdy platí?

Kontrolní hlášení platí od 1.1.2016. Je již schválené a zveřejněné v Zákoně o DPH. První kontrolní hlášení se bude podávat za leden 2016 tj. do 25.2.2016 resp. čtvrtletní plátce fyzická osoba podává první kontrolní hlášení za první čtvrtletí 2016 tj. do 25.4.2016.

Kdy se podává?

Právnické osoby podávají vždy měsíčně do 25. – do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Toto platí i pro právnické osoby nezaložené ze účelem podnikání tzv. “neziskovky” např. spolky. Fyzické osoby podávají podle zdaňovacího období tj. měsíční plátci měsíčně, čtvrtletní plátci čtvrtletně ve lhůtě pro podání přiznání. Pozor u kontrolního hlášení neplatí, že podání 5 dnů po termínu je bez sankce. Podání 26. je již za pokutu 1.000 Kč. Při podávání bez elektronického podpisu odesláním přes EPO (www.daneelektronicky.cz) a následným podáním podepsaného formuláře fyzicky, musí být i papírový podepsaný formulář podán na finanční úřad do 25.

Jak se podává?

Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky. V souvislosti s tím upozorňujeme, že od 1.1.2016 mají všichni plátci povinnost podávat daňová přiznání, hlášení, registrace a oznámení změn pouze elektronicky. Elektronické podání lze učinit:

1. posláním xml souboru datovou schránku na příslušný finanční úřad
2. podáním z www.daneelektronicky.cz a autorizací přihlášením do datové schránky
3. elektronickým podáním podepsaným se zaručeným elektronickým podpisem z www.daneelektronicky.cz
4. podání elektronicky bez elektronického podpisu z www.daneelektronicky.cz a následně doručením vlastnoručně podepsaného potvrzení o podání na příslušný Finanční úřad. V tomto případě je třeba stihnout pod do lhůty pro podání kontrolního hlášení (do 25.) i podepsané potvrzení na Finanční úřad.

Co když zapomenu dát do kontrolního hlášení vydanou fakturu?

Podá se opravné nebo následné kontrolní hlášení na původní období do kterého vydaná faktura patří. V opravném i následném kontrolním hlášení se uvádějí veškeré údaje z daného měsíce. Ne pouze opravovaná chyba.

1. opravné hlášení se podává pokud opomenutí zjistíte před vypršením termínu. Příklad podáte kontrolní hlášení za leden 2016 (lhůta do 25.2.2016) dne 20.2.2016 a 22.2.2016 zjistíte, že jste zapomněli jednu vydanou fakturu. Podáte do 25.2.2016 opravné hlášení
2. následní hlášení se podává při zjištění chyby po termínu podání kontrolního hlášení a to do 5 pracovních dnů po zjištění chyby. Příklad podáte kontrolní hlášení za leden 2016 (lhůta do 25.2.2016) dne 20.2.2016. 15.3.2016 zjistíte, že jste zapomněli jednu vydanou fakturu. Podáte do 5 pracovních dnů následné hlášení.

Pozor na rozdíl ve lhůtách – na podání následného hlášení je 5 pracovních dnů, na reakci na výzvu správce daně je 5 kalendářních dnů.

Stejným způsobem se postupuje i v případě, že jsem ve správném období neuvedl v kontrolním hlášení přijetí plnění v režimu revese charge – ať už tuzemský nebo přeshraniční přenos daňové povinnosti.

Zároveň mám povinnost podat dodatečné přiznání k DPH a to do 30 dnů od zjištění chyby.

Co se bude do kontrolního hlášení psát?

V kontrolním hlášení se budou uvádět tato plnění:

• dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku – přiznání k DPH ř. 1,2 – KH A.4., A.5.
• pořízení zboží z jiného státu EU – přiznání k DPH ř. 3,4 – KH A.2.
• přijetí služby z EU od osoby registrované v EU – přiznání k DPH ř. 5,6 – KH A.2.
• pořízení nového dopravního prostředku od osoby neregistrované k dani v jiném členském státě dle § 19 odst. 4 – přiznání k DPH ř. 9 – KH A.2.
• ostatní zdanitelná plnění, u kterých je povinnost přiznat daň při jejich přijetí (§ 108) např. přijetí služby z třetí země (mimo EU), práce na nemovité věci v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku (z EU nebo třetí země) – přiznání k DPH ř. 12,13 – KH A.2.
• přijetí služby nebo zboží v režimu tuzemského přenesení daňové povinnosti – odběratel (např. stavební a montážní práce, mobilní telefony nad 100 tisíc Kč) – přiznání k DPH ř. 10,11 – KH B.1.
• poskytnutí služby nebo zboží v režimu tuzemského přenesení daňové povinnosti – dodavatel (např. stavební a montážní práce, mobilní telefony nad 100 tisíc Kč) – přiznání k DPH ř. 25 – KH A.1.
• dodání investičního zlata ve zvláštním režimu pro investiční zlato přiznání k DPH ř. 25 – KH A.3.
• oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 44) – věřitel přiznání k DPH ř. 33 – KH A.4.; dlužník přiznání k DPH ř. 34 – KH B.2.
• nárok na odpočet z přijatých plnění v tuzemsku – přiznání k DPH ř. 40,41 – KH B.2., B.3.

Co se do kontrolního hlášení psát nebude?

Do kontrolního hlášení se nebude psát:

• dovoz zboží z třetích zemí (mimo EU) – přiznání k DPH ř. 7,8
• dodání zboží do jiného státu EU – přiznání ř. 20
• poskytnutí služeb do jiného státu EU – přiznání ř. 21
• vývoz zboží do třetí země (mimo EU) – přiznání ř. 22
• dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (§ 19 odst. 4) – přiznání ř. 23
• zasílání zboží do jiného státu EU – přiznání ř. 24
• ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně (např. poskynutí služby osobě povinné k dani s místem plnění v třetí zemi) – přiznání ř. 26, s výjimkou dodání investičního zlata, které bude vykázáno v KH A.3.
• nárok na odpočet při dovozu zboží, kdy je správcem daně celním úřad – přiznání ř. 42
• nárok na odpočet ze zdanitelných plnění vykázaných na řádcích 3 až 13 – přiznání ř. 43, 44
• korekce odpočtů daně podle § 75 odst. 4, § 77, § 79 až § 79c – přiznání ř. 45
• hodnota pořízeného majetku vymezeného v § 4 odst. 4 písm. d) a e) – přiznání ř. 47
• krácení nároku na odpočet – přiznání ř. 50 – 53
• úprava odpočtu daně (§ 78 až § 78d) – přiznání ř. 60
• vrácení daně (§ 84) přiznání ř. 61

Bude se podávat nulové kontrolní hlášení?

Nebude. Kontrolní hlášení se bude podávat pouze v případě, že vznikne povinnost ho podat – je náplň pro alespoň jeden řádek. Správce daně, ale pak může plátce vyzvat, aby přiznání podal. A ten musí do 5 kalendářních dnů zareagovat předepsanou formou. Tj. ve formuláři kontrolního hlášení vybrat „Rychlá odpověď na výzvu“ a zvolení z roletové nabídky volbu – „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení (KH). Dále je nutné vyplnit číslo jednací doručené výzvy správce daně (ve tvaru: 99999999/99/9999-99999-999999, vč. uvedených oddělovačů) a samozřejmě také identifikaci plátce v záhlaví formuláře kontrolního hlášení.

Jak a kdy se budou vykazovat přijatá zdanitelná plnění?

Přijatá plnění, u kterých je povinnost přiznat daň při přijetí tj. tuzemský i přeshraniční reverse charge se vykazuje stejně jako v přiznání k DPH ke dni povinnosti přiznat daň (tj. bez ohledu na obdržení dokladu) – KH A.2. Přijatá plnění v tuzemsku do 10.000 Kč se budou uvádět souhrnně do B.3. Přijatá tuzemská plnění nad 10.000 Kč se budou uvádět po jednotlivých dokladech do B.2. Do B.2. se u každého dokladu vyplní DIČ dodavatele a evidenční číslo dokladu, datum povinnosti přiznat daň – datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a daň v členění podle jednotlivých sazeb daně. Uvádějí se pouze doklady od plátce daně. Nárok na odpočet v ř. 43, 44 se v kontrolním hlášení neuvádí. Doklad uvádím do období, ve kterém uplatňuji odpočet, nejdřív v období kdy jsem obdržel daňový doklad – stejně jako v daňovém přiznání. Příklad: 15.2.2016 obdržím daňový doklad s tuzemským DPH nad 10.000 Kč, na dokladu je datum uskutečnění zdanitelného plnění 31.1.2016 a datum vystavení 2.2.2016. Doklad uvedu v kontrolním hlášení za únor 2016, které se podává do 25.3.2016 a do sloupce DPPD uvedu 31.1.2016.  

Jak se bude psát do kontrolního hlášení číslo dokladu?

Číslo dokladu je povinný údaj u přijatých i poskytnutých zdanitelných plnění nad 10.000 Kč. Číslo dokladů se uvádí úplné tak jak je na dokladu vč. písmen, mezer, lomítek, pomlček a dalších znaků. Je důležité nezaměňovat číslo dokladu s variabilním symbolem. Variabilním symbol slouží k platbě. Ten se do kontrolního hlášení neuvádí. Uvádí se číslo dokladu. Zvláštní obezřetnost je třeba u případů, kdy se liší číslo dokladu od variabilního čísla. Pokud dodavatel a odběratel neuvedou přesně stejné číslo dokladu (např. i v případě přesmičky čísel) bude následovat výzva správce daně na oba subjekty.

Jak se bude vyplňovat vydaná faktura – daňový doklad nad 10.000 Kč pro neplátce DPH?

Do oddílu A.5. tj. souhrnně bez uvedení DIČ se budou kromě plnění do 10.000 Kč uvádět i plnění nad 10.000 Kč, u nichž plátce nemá povinnost vystavovat doklad. Do oddílu A.5. souhrnně bez DIČ se uvedou také plnění nad 10.000 Kč:

• plnění s místem plnění v tuzemsku pro zahraniční osoby, které nemají DIČ
• plnění fyzické osobě nepovinné k dani (občanovi) – není povinnost vystavit daňový doklad
• plnění ve zvláštním režimu pro cestovní službu dle § 89 a ve zvláštním režimu pro použité zboží § 90 do 10.000 Kč hodnoty přirážky bez ohledu na příjemce.

Do oddílu A.4. s povinným vykazování DIČ se uvádí uskutečněná plnění nad 10.000 Kč pro:

• plátce
• osoby povinné k dani neplátce DPH – tj. podnikatele neplátce DPH
• právnické osoby nepovinné k dani – např. spolky, veřejné subjekty při výkonu veřejné správy (města, kraje, městské části apod.)

V praxi bude největší problém se získávání DIČ u fyzických osob podnikatelů neplátců DPH. Zvlášť s ohledem na skutečnost, že žádný zákon nestanoví neplátci DPH povinnost sdělovat svému dodavateli DIČ.

Máme krátící koeficient – poskytuji plnění s nárokem na odpočet i osvobozená bez nároku na odpočet. Jak se do kontrolního hlášení bude dávat krácený nárok na odpočet?

Do kontrolního hlášení se uvádí základ daně a daň před zkrácením. Krácení proběhne pouze v daňovém přiznání.

Použil jsem přijaté plnění pro ekonomickou činnosti i pro soukromé účely – mám nárok na odpočet pouze v částečné výši. Jak to dám do kontrolního hlášení?

Základ daně a daň uvedu v částečné (poměrné) výši tj. tolik kolik uplatňuji DPH. V oddílu B.2. kontrolního hlášení, ve sloupci „Použit poměr“ uvedete v daném případě „ANO“.

Co když na jednom daňovém dokladu mám víc režimů? Např. dostanu daňový doklad na dodávku mobilních telefonů nad 100 tisíc Kč v režimu přenesení a na stejném dokladu bude i příslušenství k telefonům s DPH?

Jeden daňový doklad se rozepíše do více řádků kontrolního hlášení v členění dle jednotlivých daňových režimů. V tomto případě mobilní telefony v režimu přenesení budou na řádku B.1., příslušenství s odpočtem DPH budou na ř. A.4.

Bude se ještě podávat souhrnné hlášení a výpis z režimu přenesení daňové povinnosti?

Kontrolní hlášení nahrazuje výpis z režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku dle § 92a. Dodavatel ani odběratel ho již nebudou podávat. Souhrnné hlášení se bude podávat stejně jako dosud. Plnění vykazovaná v souhrnném hlášení se nebudou v kontrolním hlášení nikde uvádět.

Jaké jsou pokuty za nepodání kontrolního hlášení?

§ 101h dělí pokuty do dvou kategorií – ty které vznikají automaticky ze zákona. Finanční úřad na ně nepošle výměr a plátce má povinnost je uhradit do 15 dnů. Tyto pokuty si musí plátce daně hlídat sám nebo je zjistí ve svém daňovém spisu u příslušného správce daně nebo v daňové schránce. Do daňové schránky se přihlašuje z portálu www.daneelektronicky.cz volbou Služby daňové informační schránky a to prostřednictvím údajů k přihlášení do datové schránky. Pokud plátce nemá zřízenou datovou schránku může se přihlašovat pomocí elektronického podpisu a to až po vyplnění žádosti o zřízení daňové schránky. Automatické pokuty jsou:

• za pozdní podání kontrolního hlášení tj. 26. den a další pokud nepodání zjistí sám plátce daně – 1.000 Kč. Pozor u kontrolního hlášení neplatí bezsankční období 5 dnů po lhůtě jako u běžného pozdního podání přiznání.
• za pozdní podání kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně do 5 kalendářních dnů – 10.000 Kč
• pokud plátce nezareaguje na výzvu správce daně do 5 kalendářních dnů. Zareaguje na výzvu 6. a další den – 30.000 Kč
• nepodá kontrolní hlášení na základě výzvy správce daně ani v náhradní lhůtě 5 dnů – 50.000 Kč

Druhý druh pokuty je plně na uvážení správce daně. Správce daně může udělit pokutu:

• až 50.000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

• až 500.000 Kč tomu kdo nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní

U těchto dvou pokut má správce daně přihlížet zejména k míře součinnosti ze strany plátce a pokuty by neměla být v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní.

Jaká je lhůta pro vyměření pokuty?

Pokutu lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti – viz § 101i

Který zákon upravuje kontrolní hlášení?

Kontrolní hlášení je obsaženo v Zákoně 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění účinném od 1.1.2016 a to v § 101c – § 101i

Co když mě správce daně vyzve k podání následného hlášení, ale já jsem přesvědčen, že mám vše správně?

Do 5 kalendářních dnů od výzvy je třeba zareagovat a to prostřednictvím formuláře kontrolního hlášení na www.daneelektronicky.cz prostřednictvím volby „Rychlá odpověď na výzvu“ a zvolí z roletové nabídky volbu – „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení (KH)“.

Jak bude správce daně doručovat výzvy?

Na kontrolním hlášení je povinný údaj (bez vyplnění nepůjde kontrolní hlášení odeslat) ID datové schránky nebo e-mail. Pokud vlastníte datovou schránku máte povinnost uvést datovou schránku. Pokud kontrolní hlášení zpracovává zmocněný zástupce, který má datovou schránku (účetní nebo daňový poradce na základě plné moci), uvádí se jeho datová schránka. Datovou schránku mají zřízenou všechny právnické osoby, vybrané fyzické osoby ze zákona (např. daňový poradci, advokáti, exekutoři apod.) nebo fyzické osoby, které si jí zřídili dobrovolně. Fyzická osoba, která nemá zřízenou datovou schránku ani nemá zmocněného zástupce, vyplní e-mail. Vzhledem k nespolehlivosti doručování e-mailu a právní fikci, že e-mail je doručen odesláním, doporučuji zajistit si doručování do datové schránky – buď si zřídit datovou schránku dobrovolně nebo se domluvit na doručování zmocněnému zástupci (účetní nebo daňový poradce).

Lhůta 5 kalendářních dnů na reakci na výzvu je málo. Nejde jí nějak prodloužit?

Ze zákona nelze tuto lhůtu nijak prodloužit a to ani na základě závažných důvodů. Při doručování e-mailem je e-mail doručen okamžikem odeslání správcem daně bez ohledu na to kdy a zda vůbec byl doručen. Při doručování datové schránky je výzva doručena okamžikem přihlášení oprávněné osoby do datové schránky. Pokud se oprávněná osoba nepřihlásí do 10 dnů od odeslání dojde k doručení fikcí. Pro prodloužení lhůty doporučuji poskytovat vždy datovou schránku – svojí nebo svého zástupce (účetní, daňového poradce) a nepřihlašovat se do datové schránky v pátek, o víkendu, během svátků, během dovolené nebo v jiné době, kdy není možné na výzvu reagovat. Pokud Vám kontrolní hlášení zpracovává účetní nebo daňový poradce, doporučuji vybírání datové schránky koordinovat s ním.

Když u kontrolního hlášení neplatí možnost podat ho 5 dnů po termínu bez pokuty, znamená to, že i daňové přiznání k DPH nemůžu podat do 5 dnů po termínu bez pokuty?

Ne neznamená. Pro podávání přiznání k DPH platí stejná úprava jako dosud tj. 5 dnů po termínu není aplikována pokuta. Pouze pro kontrolní hlášení platí, že lhůtu nelze prodloužit. Je tedy důležitější podat včas kontrolní hlášení než přiznání k DPH.

Jsme cestovní kancelář a poskytujeme cestovní služby dle § 89. Jak je budeme vykazovat?

Při aplikaci zvláštního režimu u cestovní služby dle § 89 se daň odvádí pouze z marže. V kontrolním hlášení se bude uvádět pouze marže. Osvobozená cena cestovní služby vykazovaná v přiznání na ř. 26 se v kontrolním hlášení uvádět nebude.

U marže vč. DPH bude záležet zda přesahuje částku 10.000 Kč. Pokud marže vč. DPH (na jednoho příjemce plnění tj. např. na jednoho účastníka zájezdu) bude nižší než 10.000 Kč vykáže se souhrnně základ daně a daň z marže v oddílu A.5. a to bez ohledu na tomu komu bude služba poskytována. V oddílu A.5. souhrnně se také vykáže marže u cestovní služby poskytované fyzickým osobám nepovinným k dani – občanů a to bez ohledu na výši marže. Pokud budeme poskytovat cestovní službu s marží nad 10.000 Kč (kromě u fyzických osob nepovinných k dani), vykážeme základ daně a daň z marže v oddílu A.4., uvedeme DIČ příjemce cestovní služby a ve sloupci Kód režimu plnění vyplníme 1 – §89.

Jsme obchodník s použitým zbožím a používáme zvláštní režim dle § 90. Jak budeme vykazovat v kontrolním hlášení?

Postup bude podobný jako v případě cestovní služby – viz výše. Pouze při vyplňování kódu režimu plnění v oddílu A.4. uvedeme kód 2 – § 90.

Kde najít formulář kontrolního hlášení?

Na stránkách Finanční správy www.daneelektronicky.cz v části Elektronická podání pro finanční správu -> Elektronické formuláře je v sekci Daň z přidané hodnoty i formulář kontrolního hlášení. Zde lze formulář vyplnit popř. nahrát xml z účetního programu, zkontrolovat zda neobsahuje chyby a odeslat na finanční úřad. Odeslat lze všemi výše popsanými způsoby – datovou schránkou, se zaručeným elektronickým podpisem nebo bez podpisu s následným odesláním ručně podepsaného potvrzení na finanční úřad. Vyplnění formulář kontrolního hlášení je možné uložit v pdf i  vytisknout. Jedná se o oficiální tiskopisy vydávané finanční správou. Jsou k dispozici zdarma.

Máte další otázky ke kontrolnímu hlášení? Domluvte si s námi konzultaci.